Původně vedla Krejčího ulice od ulice Balbínovy (dnes Tyršova) přes Drnový potok až k jezdeckým kasárnám. Tato ulice byla souběžná s ulicí Havlíčkovou (dnes Vrbovou) a již neexistuje. Na jejím místě je parkoviště u restaurace U Princů. Od roku 1946 Krejčího nábřeží spojuje ulice Na Chmelnici a Vrbovu po levé straně Drnového potoka.
Jan Krejčí
(*28. února 1825 Klatovy, +1. srpna 1887 Praha)
Významný český geolog, pedagog, publicista, politik a popularizátor přírodních věd.
„Otec české geologie“ se narodil se v Klatovech v rodině dragounského vysloužilce a pradleny. V Praze vychodil německou obecnou školu, po ukončení gymnázia studoval na Pražském polytechnickém institutu mineralogii a chemii (1844–1848).
Roku 1849 se stal správcem mineralogických sbírek Českého muzea v Praze. Odbornými články přispíval do časopisů od roku 1847, během deseti let v nich zmapoval geologické a přírodovědné poměry v okolí Prahy. Od roku 1850 zároveň publikoval řadu učebnic geologie a mineralogie a mineralogické příručky. První ucelenou učebnici geologie vydal roku 1860. Jako první ve svém oboru vydal svá díla v českém jazyce, takže je právem považován za otce české geologie a patří mezi přední české přírodovědce 19. století. Revidované vydání jeho učebnice geologie vyšlo v roce 1877 pod názvem Geologie čili nauka o tvarech zemských se zvláštním ohledem na krajiny Československé.
V roce 1863 se habilitoval na Pražském polytechnickém institutu a od roku 1864 na něm působil jako řádný profesor. Když byl ústav rozdělen, stal se v roce 1867 prvním rektorem české polytechniky. Od roku 1882 do své smrti byl profesorem geologie na Univerzitě Karlově v Praze.
V letech 1859–1861 se podílel na geologickém mapování Čech. Roku 1862 založil Komitét pro přírodovědný výzkum Čech při Národním muzeu. Základní význam má jeho publikace Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách (1870) s vypracováním nové stratigrafie a zvláště zmíněná komplexní učebnice geologie (1877). Řada prací má praktický dosah, např. popis českých uhelných slojí (1853), charakteristika povahy rud a kovů (1869) aj.
Byl činný i politicky. V rove 1861 získal mandát poslance Českého zemského sněmu. Politickou kariéru musel přerušit roku 1873, kdy připojil svůj podpis pod prohlášení Mladočeské osvědčení voličům. Do politiky se vrátil v roce 1881, když byl v doplňovacích volbách zvolen znovu na Český zemský sněm (nahradil Julia Grégra). Zároveň 24. února 1881 složil slib poslance Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde byl až do roku 1883.
Vědecká činnost řadí Jana Krejčího mezi přední české přírodovědce 19. století. Jeho význam je připomínán nejen v Praze (pod okny Národního muzea je jeho jméno spolu s dalšími významnými osobnostmi, jeho busta je ve foyer Národního muzea, ve Vyšehradské skále byla osazena bronzová deska), ale i v Klatovech, ve Vrchlického sadech.