Hostašovy sady v Klatovech

Klatovské Hostašovy sady letos prošly rozsáhlou rekonstrukcí, která měla zlepšit vzhled a využitelnost parkánu mezi vnitřními a vnějšími hradbami. Výsledek ale neodpovídá představám. Zcela jistě ne představám těch, kteří sady v nové podobě chtěli aktivně využívat.

  1. Z parku zmizelo i to jedno jediné příšerné pískoviště, aniž by bylo nahrazeno jiným prvkem (jinými prvky), který by byl využitelný pro děti a jejich rodiče. Děti se nebudou procházet poslušně po pěšinkách a v parku se budou nudit – pokud do něj vůbec zabloudí. Proč by měly, že.
  2. Osvětlení – viděli jste to v noci? Rádoby plynové lampy svítí úžasným bílým LEDkovým světlem. No, já nevím…
  3. V celém parku je asi pět (?) laviček (navíc způsob jejich „zabudování“ se mi moc nezdá).
    Doplněno: Počet laviček se od napsání článku zvýšil.
  4. Hostašovy sadyMoc se mi „líbí“ ty tři buky uprostřed. Až vyrostou, budou si zřejmě tak konkurovat, že dva z nich bude potřeba porazit (nebo ne?).
    1. Pro upřesnění – jedná se o červenolisté buky (Fagus sylvatica ‚Atropurpurea‘ – buk lesní). Výška 25–30 metrů, šířka 20–30 metrů. Ten strom by tam stačil bohatě jeden, tří se budou časem díky tísnění v tomto sponu – vzdálenosti od sebe – deformovat. Hmotově tento prostor „zasednou“ a „zatěžkají“. A volba červenolistého stromu doprostřed prostoru svědčí pouze o nenápaditosti při navrhování.
  5. obrubníkObrubníky. Václav šílí, ostatní kroutí hlavou, nevšímaví, když je upozorníte, tak chtějí práci reklamovat. Pokud nic, tak tohle snad vidí úplně každý.
  6. Alej a její směrování
    1. Bylo mi řečeno, že alej nevede do stromu, ale od stromu ke Smutné paní. Jinými slovy – alej je jednosměrná. Pak by v ní tedy měl někdo umístit dopravní značku  IP 4b (jednosměrný provoz). Aby ti, kteří tuto informaci nemají nenaráželi do stromu na nesprávném konci.
    2. alejRealita je taková, že ač možná formálně vede ke Smutné paní, tak ve skutečnosti nevede odnikud nikam. Nezapomeňme, že alej, je skupina stromů, které jsou vysazené v linii jako doprovodný prvek komunikací nebo vodních toků. Tedy i tato alej by z logiky věci měla být kolem cesty a ne směřovat od plotu ke zdi.
    3. Dalším argumentem, který podtrhuje nelogičnost tohoto seskupení stromů je, že nenavazují na alej, která vede od kostela Narození Panny Marie, naopak tuto alej přetíná. Bohužel ale ne v kříži, jak by se patřilo, ale nijak, v zásadě naprosto náhodně, jako by si architekt vůbec nevšiml, že na nějakou jinou alej už navazuje. Čemuž odpovídá i volba jiné dřeviny (dřezovec místo javoru babyka, který byl navržen Václavem Weinfurterem).
    4. Na předchozí bod navazuje tento – nebylo možné vyměřit rozmístění stromů (které budou časem dost vysoké) tak, aby nemusely být na křížení linií uvnitř těch kleští litinového „kanálu“?
    5. alej zakrývá (nyní z části, časem zcela) jeden z nejtypičtějších prvků klatovského historického jádra – zajím ještě dochované hradby (to mi tak připomíná jeden výrok z Hrabalových Slavností sněženek).
    6. dřezovec – měla být vysazena zelenolistá varianta, z nějakého důvodu je použita varianta  žlutolistá (nebo jsou snad stromy v tak špatném stavu, že zežloutly?).
  7. Smutná paníSmutná paníSmutná paní

    Smutná paní – a vy se jí někdo divíte, že je smutná?

    1. zídka
    2. kamínky (mimochodem, už je jich tam o několik kilo méně, protože si je  děti dávají do kapes – co by taky v parku dělaly jiného, že)
    3. obrubník
    4. umístění je poněkud problematické, přestože je to prý odsouhlasené panem Wiendlem
    5. záliv naplněný kůrou
    6. lampa
    7. Smutná paní patří do trávníku – tam má ronit pomyslné slzy. Takhle je vytržena nejen z trávníku, ale i z ideového kontextu. Jenže komu jde dnes o idee.
  8. Pěšinky (mlatové cesty) po dešti. Neskutečně odfláknutá práce. K tomu snad nic dalšího psát nebudu.
  9. V celém prostoru není čitelná jakákoliv myšlenka, idea, gradace, cokoliv ve skladbě rostlin. Ta je roztříštěná, přebarvená. Střídají se barvy listů zelená, červená, žlutá, stříbrná a znovu dokola, barvy květů podobně.


Závěr:

V posledních (patnácti, dvaceti) letech se ve společnosti vzmáhá odpor k architektům, urbanistům, grafikům… Podle domněnky, že „tohle si přece můžu udělat sám“ nebo to umí udělat „malej od sousedky, on umí na tom počítači“. Proto vypadá všechno kolem nás tak, jak vypadá. A není to dobře. Má-li se něco posunout a něco zlepšit, musíme se přestat spoléhat na „zlaté české ručičky“ a instantní řešení čehokoliv. Vždyť v Klatovech máme naprosto úžasné příklady dobré (spolu)práce architektů, investorů, řemeslníků… Skvělá rekonstrukce katakomb nebo de fakto nový Pavilon skla.

Na úpravu všech významných veřejných prostorů v majetku města musí být pořádány architektonické soutěže nebo se musí oslovit několik (krajinných) architektů a z předložených studií tak bude možné vybrat nebo syntetizovat kvalitní řešení.

Park dnešní doby by měl být zcela jiný. Měl by pracovat s tvaroslovím terénu, nikoliv se pokoušet o jakousi historizující úpravu. Měl by to být tvořen většími plochami klidných trvalek a travin, měl by být tvořen pobytovými trávníky. Měl by rámovat městské výhledy a zakrývat výhledy nevhodné. Vznik parku by měl být v duchu přírodně-krajinářském, nikoliv historizujícím „čemsi“.

Park v této podobě není schopen plnit ani funkci klidovou a zklidňující, ani funkci estetizující ani funkci zážitkovou. Není zde nic pro různé věkové skupiny. Ve své podstatě toto dílo není schopno plnit funkci žádnou. Možná je dobrý tak na venčení pejsků z nedalekých panekáků. Ale to je na takto (draho)cenný prostor málo. Žalostně málo.


Dovolím si ještě přidat poděkování Janu Papežovi, který doplnil důležité informace, důležitá data a důležité souvislosti. Díky.


Petr Máša Mašek mi poskytl tyto fotografie nočního osvětlení parku. Děkuji.

osvětleníosvětlení


Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální Klatovy a jeho autorem je Karel Viták. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář