… to je jako by symbolem Chrámu sv. Víta bylo mraveniště…

Když jste viděl návrh loga, které si rada města vybrala, tak jste se ošíval a zdálo se, že s výběrem nejste spokojený.

Máte pravdu. Logo se mi nelíbí. Hned ze dvou důvodů.

Tím prvním je, že nemluví o Klatovech. Nemluví vlastně vůbec o ničem. Kdyby si jej místo Klatov zvolil třeba Hořejší Krušec (čímž se nechci dotknout občanů Hořejšího Krušce), tak si toho rozdílu nikdo ani nevšimne.

Velmi podobné logo, správněji v tomto případě logotyp, má dnes kde kdo. Na internetu najdete desítky návodů, jak takové „logo“ rychle vytvořit. Stačí jen doplnit dvě vhodná slova. ProdejVlaků, BlonďatéPříčesky, SčítáníLidu, MěstoKlatovy. Ani s barvami si nemusíte dělat hlavu. Vhodné kombinace tyto tutoriály uvádí taky.

K předchozímu snad jen jednu poznámku. Podíváte-li se do nějaké jazykové příručky, tak Klatovy se jmenují Klatovy. Nikoli Město Klatovy, ani město Klatovy, ale jen Klatovy. Ale to je na jinou, dlouhou a zcela vyčerpávající diskuzi.

Ten druhý důvod?

Omlouvám se všem autorům všech návrhů, které jsem viděl, ale mám pocit, že nikdo z nich nikdy v Klatovech nebyl. Snad jen v jednom případě jsem získal dojem, že autor (autorka, autoři) si našli alespoň heslo Klatovy na internetu. Proč?

Inu – královské město Klatovy. Jak hrdé jméno, jak krásné město. Stojíte-li na kterémkoliv místě, působí na vás architektonické vertikály. Černá věž, gotická katedrála na jedné a barokní na druhé straně. Věže kostela sv. Vavřince, jezuitská kolej. Ale i domy uvnitř i vně hradeb. A je jedno, jestli jste na náměstí, na Černé věži, na Hůrce nebo na Švejďáku. Všechny návrhy, včetně toho vítězného, jsou ale ploché, ne-li placaté. Jakoby skrčené, pokrčené, ustrašené. Chybí jim lehkost, chybí jim hrdost Klatov a – výše zmíněné – vertikály.

Ale vertikála je typická pro všechna města.

Ó, nikoli. Vemte si třeba Sušici. Dvě spojené dlaně a v nich choulící se město. Nýrsko – hranice širokého údolí a nad ním jak strážci stojící vrcholy Královského hvozdu. Hradec Králové jako socha Umění z Kotěrova muzea sedící nad klínem soutoku Labe a Orlice. Nebo i Prahu, která by mohla být vertikální, ale není, i když v jejím středu je Svatovítská katedrála. Snad proto mě nadchl symbol výročí 750 let našeho města.

A nikde není řečeno, že Klatovy musí být symbolizovány stávajícími a tradičními prvky. Černé věže je už opravdu asi příliš. Stejně jako karafiátů, stejně jako šumavských kopců a lesů. Pochopitelně jen v symbolech, protože Šumavy, šumavských kopců a lesů nebude nikdy dost. Klatovy ale mohou být stejně tak dobře městem literatury, městem Balbína, Vrchlického, Krameria, městem umění a kultury obecně, městem vědy a Jana Krejčího. Městem lidí, kteří zde rádi žijí.

A inspirací by kreativci určitě našli ještě mnoho.

Myslím, že by s vámi většina nesouhlasila.

To chápu. Vybraný logotyp ale nemluví o Klatovech. Řekl bych, že nemluví o ničem. Neubráním se srovnání to s logem, které jste používali při oslavách 750 let města. To působilo jasně, čistě. První pohled evokovalo Klatovy, a přesto to nebylo prvoplánové.

Neviděl jsem, bohužel, všechny návrhy. Ale z těch, které jsem viděl, byl opravdu nejlepší. Což je smutné. Být v pozici poroty, tak bych soutěž s takovým výběrem zrušil. Nebo mohla porota vybrat návrh jiný, který třeba měl nějaké technické nedostatky, ale měl alespoň nějaký nápad. A s ním pak pracovat. Vypadá to zkrátka tak, že vyhrál jednooký.

Což ale nezmění můj názor, že vybraný logotyp ke Klatovům nepatří.