Klatovské Hostašovy sady letos prošly rozsáhlou rekonstrukcí, která měla zlepšit vzhled a využitelnost parkánu mezi vnitřními a vnějšími hradbami. Výsledek ale neodpovídá představám. Zcela jistě ne představám těch, kteří sady v nové podobě chtěli aktivně využívat.
Uprostřed historické zástavby stojí obluda. A místo toho, aby se hledalo řešení, jak se jí zbavit, přemýšlí se, jak ji zachovat. Takže turisté si fotí Černou věž, renesanční sgrafita a pak se diví, že jsme se za čtvrt století nezbavili symbolu socialismu.
Nedávno jsem touto větou vyvolal poměrně bouřlivou diskuzi, do které se zapojilo sedm architektů, urbanistů, stavitelů a několik dalších odborníků. Nejzajímavější a nejpřínosnější názory jsem se pokusil shrnout do následujícího článku.
Je zajímavé, že prakticky od roku 1850 do roku 1930 všichni přednostové gynekologických a porodnických klinik v Praze (a to jak na Karlově univerzitě, tak na Karlo-Ferdinandově univerzitě a posléze na Karlově univerzitě a Německé lékařské fakultě v Praze) pocházeli z Klatovska a studovali na zdejším gymnáziu.
Klatovské gymnázium (respektive jeho česká část) bylo založeno v roce 1812, ale již předtím jezuitský řád v roce 1636 založil v Klatovech gymnázium s výukou v latinském a německém jazyce. V roce 1776 jej ovšem zrušila Marie Terezie. Na tomto gymnáziu se pohybovali významní čeští vlastenci jako Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský a další. Na českém gymnáziu pak studovalo mnoho významných lékařů různých oborů (např. slavný internista Josef Thomayer z Trhanova). Zcela mimořádný je ovšem výskyt významných gynekologů a porodníků, kteří na klatovském gymnáziu studovali a maturovali. V následujícím textu uvádíme pouze přehled přednostů pražských klinik, další absolventi pak byli přednosty i v jiných městech (např. doc. Chmelík na Kladně).
Významným počinem pro českou gynekologii a porodnictví byl vznik Královské české zemské porodnice a nalezince v Apolinářské ulici. V 1875 zde byla slavnostně otevřena nová budova projektovaná architektem Hlávkou v novogotickém anglickém romantickém slohu. Josef Hlávka, rodák z Přeštic a absolvent klatovského gymnázia, při plánování stavby nejprve navštívil nemocnice v Paříži, Vídni a v Bruselu.
Zemská porodnice je význačná po stránce architektonické i jako objekt zdravotnický. Jednalo se o první moderní budovu svého druhu v Čechách a patrně největší porodnici v Evropě. Stavba je navržena jako monoblok se šesti lůžkovými pavilony obklopujícími parkové nádvoří. Ve vstupní budově je kaple sv. Kříže s kůrem pro varhany. Malířská výzdoba kaple se podobá výzdobě kaple na zámku v Lužanech. Porodnice u Apolináře je i po 140 letech provozu stále funkční a svým uspořádáním dodnes vyhovuje svému účelu.
V roce 1882 byla Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou, v letech 1883-1884 byla rozdělena i lékařská fakulta. Na české univerzitě působil prof. Karel Pawlik a na německé prof. August Breisky (oba viz níže). Německá porodnickogynekologická klinika se stala II. porodnicko-gynekologickou klinikou.
František Augustin Kiwisch Narozen v roce 1814 v Klatovech, zemřel v roce 1851 v Praze na tuberkulózu. Přednosta porodnické kliniky pro lékaře. Zakladatel kliniky gynekologické, první v Evropě (1842). Napsal monografii o komplikacích v šestinedělí, učebnici o patologii a terapii ženských chorob (první vědecké dílo v moderní gynekologii). Sestrojil pelvimetr a perforatorium (dříve se užívalo i pojmenování po něm). Hmat pro porod hlavičky u konce pánevního – „pražský hmat“. Operace vaječníkových cyst a mimoděložního těhotenství. Světový zakladatel gynekologie jako samostatného oboru. August Breisky Narozen v roce 1832 v Klatovech, zemřel v roce 1889 ve Vídni na zhoubný nádor. V roce 1865 habilitace (na téma „vliv kyfózy na tvar pánve“) na pražské lékařské fakultě. Pracoval v Salcburku a Bernu jako profesor. Od roku 1874 profesor a přednosta II. porodnické kliniky pro lékaře v Praze. Přednášel gynekologii i porodnictví. Výborný operatér, propagátor asepse a antisepse, publikace o krvácení a horečce v šestinedělí, o čelní poloze, o patologiích pánve, o děložních myomech. Uznávaná osobnost evropského formátu.
Karel Pawlik Narozen v roce 1849 v Klatovech, zemřel v roce 1914, je pohřben v Klatovech. Studoval a habilitoval se ve Vídni. Profesorem a přednostou I. porodnické kliniky v Praze jmenován v roce 1887. Porodnictví: Zevní vyšetření těhotných a rodiček Z „Pawlikův hmat“. Výborný operatér – císařské řezy.
Gynekologie: První radikální operace pro rakovinu děložního hrdla poševní cestou, katetrizace močovodů z volné ruky. Jako jeden z prvních sestrojil cystoskop. Operoval nádory močového měchýře a ledvin, implantoval močovody do pochvy a prováděl operace pro inkontinenci moči. Zakladatel světové urogynekologie, výborný pedagog. Jedna z nejvýznamnějších postav českého porodnictví a gynekologie. Václav Rubeška Narozen v roce 1854 v Chudenicích, zemřel v roce 1933 v Praze. V roce 1886 habilitován z porodnictví a gynekologie, přednosta kliniky pro výuku babiček. 1892 profesor c. k. školy babické v Praze – tři čtyřměsíční kurzy v češtině a němčině. Zakladatel moderního babického školství.
Učebnice „Porodnictví pro babičky“ a „Porodnictví pro lékaře“. Výborný operatér, propagoval nové operační postupy. Zevrubně zpracoval vývoj gynekologie a porodnictví v Čechách. Vychoval na 5 tisíc porodních babiček. V roce 1922 jmenován přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky v Praze a uzavřela se i historie babické školy. V roce 1928 vyšel zákon o reformě výuky porodních babiček a zřízeny státní ústavy pro jejich vzdělávání v Pardubicích a Liberci.
Václav Piťha Narozen v roce 1865 v Poleni, zemřel v roce 1922 v Praze. Pawlikův žák, pracoval s ním od roku 1893, v roce 1913 po něm převzal kliniku. Jazykově dobře vybavený, písemně zpracoval mnohé Pawlikovy názory a obhajoval jeho priority v operativě. Osvojil si i urogynekologii, založil histopatologické laboratoře. Ve světě byly uznávané jeho publikace o patologiích placenty.
Učebnice: „Nauka o porodnických operacích“ byla první českou učebnicí o tomto oboru, druhá byla učebnice „Gynekologie“. Spolu s chirurgy založil odbornou společnost chirurgů a gynekologů a časopis Rozhledy v chirurgii a gynekologii. V roce 1921 byl jeho zásluhou vystavěn nový gynekologický pavilon, jedno z nejmodernějších zařízení v Evropě.
prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA
doc. MUDr. Věra Rokytová, CSc.