Když už někomu řekne něco jméno Otakara Vočadla, tak možná v souvislosti s pamětní deskou na jednom z domů na klatovském náměstí (vybavíte si na kterém?). Znalejší si vzpomenou na knihu Anglické listy Karla Čapka. A jen málokdo si uvědomuje význam Otakara Vočadla pro českou kulturu. Čím více poznávám tohoto muže, tím víc si uvědomuji, jak žalostně nedoceněný je jeho význam. Kdo tedy byl Prof. PhDr. Otakar Vočadlo?
Je zajímavé, že prakticky od roku 1850 do roku 1930 všichni přednostové gynekologických a porodnických klinik v Praze (a to jak na Karlově univerzitě, tak na Karlo-Ferdinandově univerzitě a posléze na Karlově univerzitě a Německé lékařské fakultě v Praze) pocházeli z Klatovska a studovali na zdejším gymnáziu.
Klatovské gymnázium (respektive jeho česká část) bylo založeno v roce 1812, ale již předtím jezuitský řád v roce 1636 založil v Klatovech gymnázium s výukou v latinském a německém jazyce. V roce 1776 jej ovšem zrušila Marie Terezie. Na tomto gymnáziu se pohybovali významní čeští vlastenci jako Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský a další. Na českém gymnáziu pak studovalo mnoho významných lékařů různých oborů (např. slavný internista Josef Thomayer z Trhanova). Zcela mimořádný je ovšem výskyt významných gynekologů a porodníků, kteří na klatovském gymnáziu studovali a maturovali. V následujícím textu uvádíme pouze přehled přednostů pražských klinik, další absolventi pak byli přednosty i v jiných městech (např. doc. Chmelík na Kladně).
Významným počinem pro českou gynekologii a porodnictví byl vznik Královské české zemské porodnice a nalezince v Apolinářské ulici. V 1875 zde byla slavnostně otevřena nová budova projektovaná architektem Hlávkou v novogotickém anglickém romantickém slohu. Josef Hlávka, rodák z Přeštic a absolvent klatovského gymnázia, při plánování stavby nejprve navštívil nemocnice v Paříži, Vídni a v Bruselu.
Zemská porodnice je význačná po stránce architektonické i jako objekt zdravotnický. Jednalo se o první moderní budovu svého druhu v Čechách a patrně největší porodnici v Evropě. Stavba je navržena jako monoblok se šesti lůžkovými pavilony obklopujícími parkové nádvoří. Ve vstupní budově je kaple sv. Kříže s kůrem pro varhany. Malířská výzdoba kaple se podobá výzdobě kaple na zámku v Lužanech. Porodnice u Apolináře je i po 140 letech provozu stále funkční a svým uspořádáním dodnes vyhovuje svému účelu.
V roce 1882 byla Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou, v letech 1883-1884 byla rozdělena i lékařská fakulta. Na české univerzitě působil prof. Karel Pawlik a na německé prof. August Breisky (oba viz níže). Německá porodnickogynekologická klinika se stala II. porodnicko-gynekologickou klinikou.
František Augustin Kiwisch Narozen v roce 1814 v Klatovech, zemřel v roce 1851 v Praze na tuberkulózu. Přednosta porodnické kliniky pro lékaře. Zakladatel kliniky gynekologické, první v Evropě (1842). Napsal monografii o komplikacích v šestinedělí, učebnici o patologii a terapii ženských chorob (první vědecké dílo v moderní gynekologii). Sestrojil pelvimetr a perforatorium (dříve se užívalo i pojmenování po něm). Hmat pro porod hlavičky u konce pánevního – „pražský hmat“. Operace vaječníkových cyst a mimoděložního těhotenství. Světový zakladatel gynekologie jako samostatného oboru. August Breisky Narozen v roce 1832 v Klatovech, zemřel v roce 1889 ve Vídni na zhoubný nádor. V roce 1865 habilitace (na téma „vliv kyfózy na tvar pánve“) na pražské lékařské fakultě. Pracoval v Salcburku a Bernu jako profesor. Od roku 1874 profesor a přednosta II. porodnické kliniky pro lékaře v Praze. Přednášel gynekologii i porodnictví. Výborný operatér, propagátor asepse a antisepse, publikace o krvácení a horečce v šestinedělí, o čelní poloze, o patologiích pánve, o děložních myomech. Uznávaná osobnost evropského formátu.
Karel Pawlik Narozen v roce 1849 v Klatovech, zemřel v roce 1914, je pohřben v Klatovech. Studoval a habilitoval se ve Vídni. Profesorem a přednostou I. porodnické kliniky v Praze jmenován v roce 1887. Porodnictví: Zevní vyšetření těhotných a rodiček Z „Pawlikův hmat“. Výborný operatér – císařské řezy.
Gynekologie: První radikální operace pro rakovinu děložního hrdla poševní cestou, katetrizace močovodů z volné ruky. Jako jeden z prvních sestrojil cystoskop. Operoval nádory močového měchýře a ledvin, implantoval močovody do pochvy a prováděl operace pro inkontinenci moči. Zakladatel světové urogynekologie, výborný pedagog. Jedna z nejvýznamnějších postav českého porodnictví a gynekologie. Václav Rubeška Narozen v roce 1854 v Chudenicích, zemřel v roce 1933 v Praze. V roce 1886 habilitován z porodnictví a gynekologie, přednosta kliniky pro výuku babiček. 1892 profesor c. k. školy babické v Praze – tři čtyřměsíční kurzy v češtině a němčině. Zakladatel moderního babického školství.
Učebnice „Porodnictví pro babičky“ a „Porodnictví pro lékaře“. Výborný operatér, propagoval nové operační postupy. Zevrubně zpracoval vývoj gynekologie a porodnictví v Čechách. Vychoval na 5 tisíc porodních babiček. V roce 1922 jmenován přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky v Praze a uzavřela se i historie babické školy. V roce 1928 vyšel zákon o reformě výuky porodních babiček a zřízeny státní ústavy pro jejich vzdělávání v Pardubicích a Liberci.
Václav Piťha Narozen v roce 1865 v Poleni, zemřel v roce 1922 v Praze. Pawlikův žák, pracoval s ním od roku 1893, v roce 1913 po něm převzal kliniku. Jazykově dobře vybavený, písemně zpracoval mnohé Pawlikovy názory a obhajoval jeho priority v operativě. Osvojil si i urogynekologii, založil histopatologické laboratoře. Ve světě byly uznávané jeho publikace o patologiích placenty.
Učebnice: „Nauka o porodnických operacích“ byla první českou učebnicí o tomto oboru, druhá byla učebnice „Gynekologie“. Spolu s chirurgy založil odbornou společnost chirurgů a gynekologů a časopis Rozhledy v chirurgii a gynekologii. V roce 1921 byl jeho zásluhou vystavěn nový gynekologický pavilon, jedno z nejmodernějších zařízení v Evropě.
prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA
doc. MUDr. Věra Rokytová, CSc.